S.P.Q.X.

XWP - 5th season

XIX. VIII. MMI E.H.
XWP522: Motherhood

  Motherhood neboli ‚Mateřství'. Původně se to mělo jmenovat Twilight of Gods, tedy ‚Soumrak bohů', ale jak jsem měl možnost se sám přesvědčit, opravdu je přejmenování na místě. Protože místo napínavého, věrohodného a pořádně-akčně-brutálně-krvavého masakru Olympanů, který původní název asocioval, jsem se dočkal ubohého, nesmyslného a megapořádně-béčkově-sračovního kvazisouboje 'Té požehnané a chytré a všeovládající' a 'Těch zlých a hloupých a neschopných' a to navíc ještě zastíněn rádoby psychologickou studií chování ženy v krizové situaci, kdy se má rozhodnout mezi svým dítětem a svou nejbližší přítelkyní.

  Přeci jenom žijeme v době, kdy mainstream ovládá "křesťansky pozitivní americký kapitalismus" a tudíž není o čem pochybovat, jak to dopadne. Hlavní hrdinka musí být v každé situaci ta "kladná", takže si nemůže dovolit vysrat se na svou debilní dceru Evu, kterou zná sotva pár dní a která je navíc víc než masová vražedkyně, a raději odstraní z cesty svou přítelkyni, která pro ni udělala již mnoho (mimochodem i záchranu života) a kterou zná už kurwa dlouho. Vždyť tak je to správné, rodina má být vždy na prvním místě. A zdravá fungující rodina je základ společnosti, ne? A zdravá fungující, modlící se a hlavně vše konzumující rodina je základ té jediné pravé společnosti, společnosti americké, že? Jestli se jim to vážně líbí úplně celé bez výhrad, pak spíše než o tvůrcích, to vypovídá o společnosti, která to žádá. A teď jde o to, která společnost je ta lepší? Ta konzumující a slepě reflektující názory ovládající kasty či ta poznávající a utvářející si vlastní názory? Z kapitalistického hlediska jasně ta první, ale já jsem přesto rád, že žiji (a doufám, že to tak zůstane) v té druhé.

  No, původně jsem to nechtěl, ale nějak mi to ke konci ujelo do trochy té filosofie, která zde možná má a možná nemá co dělat, ale když už jsem do ní ujel. Opravdu se vám líbilo, jak se z původně fantazijního a pohádkového příběhu, kde dobro nebylo tak čisté a zlo mělo i své dobré stránky, stala propaganda na křesťanství a'la 'Dotek Anděla' i s jejich zvráceným žebříčkem hodnot: bílá - černá, hodný - zlý a blahoslavený - zatracený? Mám raději barvy a rozdílnost než monochromatismus a stáda tupých ovcí. Mě osobně to víc než zklamalo a musím smutně dodat, že pro mě Xena umřela někdy během třetí série.

  Šlus.


  PS: No. Jak tak koukám, tak v posledním odstavci jsem shrnul i svůj názor na celou pátou sérii (a dost možná že i první, druhou, třetí i čtvrtou (šestou raději ponechám na pokoji, až do doby, než to Láďa začne vysílat (možná, že tam už se to zase vrátí k lepšímu)))

XIX. VIII. MMI E.H.
XWP521: Eve

  Když je tohle teda přímé pokračování minulého dílu, tak bychom teda mohli navázat tam, kde jsme minule skončili. A pokud se nepletu, bylo to někde zhruba u ...Šlus.

  Šlus.


  PS: WOW! To byla rychlovka.

  PPS: No něco málo bych snad napsat mohl. Tak teda... Dokud byla Livie Livií a byla spousta krve a mrtvých, bylo vše pěkné. Ale pak přišlo TO!!! a ‚bylo to pěkné', to nemohu říct.

  PPPS: Takový jev typu, že někdo chytí Gabrielu a nezabije ji hned, když má spoustu času, ale místo toho čeká (i několik dní), než se přisere X-bréca™, aby ji mohla zachránit, svému rozboru raději nepodrobím, neb by to bylo stejně zbytečné, jako vysvětlovat rozzuřené podnapilé gorile právě puštěné z kriminálu za těžké ublížení na zdraví, že ten nejapný vtípek o opičím vzhledu připomínajícím neoholenou prdel nebyl určen právě jí a že si rozhodně nechcete vykoledovat těžké ublížení na zdraví i vlastním těle.

XIII. VII. MMI E.H.
XWP520: Livia

  "Mirror, mirror on the wall, shouldst not grave pleasures be my all?" Tak takhle si prozpěvuje zpěvák Dani z britské kapely Cradle of Filth na LP Cruelty and the Beast. A jsem přesvědčen, že i podobnou říkanku si musí prozpěvovat Eva, Xenina slaďoučká dceruška, která se však nyní jmenuje Livia, budoucí dědička Římského impéria, protože s radostí s jakou amortizuje, likviduje, skartuje, inhumuje a vůbec všelijak devitalizuje nepřátelé Říma, vesměs Eliho následovníky, si nelze myslet nic jiného. Tu buchtu to prostě baví a je na ní vidět, že má ráda svou práci. Tak nechápu, proč tam byla Xena a dělala ze sebe KRÁVU???!!! Proč tam byla KRÁVA a doprovázela Xenu? Proč i Joxer dělal KRÁVU?!

  Takže v minulém díle nám Xena odešla (sice ne po vlastních) pěkně k ledu - přímo na Sicilskou sopku Etnu (v činné sopce ledové jeskyně?! Budiž.) Sopka se ochvěje a v jeskyni praskne strop, sluneční svit rozehřeje Xenin ledový sarkofág a ta po 25 letech opět procitá k životu (kdyby to jen šlo tak jednoduše, posteskne si leckterý kryoinženýr. Ale budiž.) Vzbudí o Gabrielu a slezou dolů z hory do nejbližší prdele. Tam se dozví, že Octavian je vládcem Říma a má svoji favoritku Livii (opravdu sexy buchta, jen jí protáhnout kakaovku), která terorizuje Elioidně smýšlející obyvatelstvo (což je správné, takže proč to Gábinu štve?) V té vesnici ke svému údivu ještě najdou Joxera a jeho ženu Meg (to je ale náhoda, rodilý Řekové, vždy nenávidící Řím a takhle daleko od rodného Řecka?! Mmmm - no, zřejmě tam scénárista potřeboval Joxera a tak ho plácnul do první scény, která ho napadla - docela debilní.) Pak to už zas tak debilní není a proto celou střední část, ve které se dostane Joxer, Gábina, Vergilius do římského vězení a Xena vyhledá Octavia, nyní Augusta, od kterého se dozví, že Livia je její dcera Eva, ze která se avšak po Áreovým vedením mezitím stala dokonalá vraždící samička (což se Xeně nelíbí), posuneme rychlopřetáčením vpřed a stopneme to až u finálního souboje v římském cirku, kde proti sobě bojuje Livie/Eva jako zástupkyně Říma a Xena jako zástupkyně Eliho stoupenců. Nevím kdo dělal choreografii toho souboje, ale takovouhle taškařici medvídků Gumídků snad vymyslelo, ne vyzvracelo, zcela mongoloidně smýšlející individuum, kterému někdo musel strkat tužku do prdele až do otlačení hemeroidů, páč nic takhle úchylnýho jsem v Xeně už dlouho neviděl. Když si vzpomenu na souboje Xeny a Draca (Sins of the past), Xena a Callisto (Callisto), Xena a Bakcha (Girls just wanna have fun), Xeny a Hordského náčelníka (The Price), Xena vs. Gladiátoři (When in a Rome) či Xena vs Indrajit (The Way), musím říct, Co se to kurwa děje, do prdele?! A když už člověk přežije tenhle souboj, který mimochodem vyhrála opět , no, kdo to ví, no, nebudu vás napínat, zase Xena, tak proč je to celé zakončeno hořkosladkomelodramatickysentimentální scénou, ve které Xena se slzami v očích kouká na odcházející Livii/Evu. No, kde já jsem jen tyhle pohledy viděl? Že by latinskoamerické telenovely?

  Vzato kol a kolem, vraždění ano, sentiment ne. Tohle nemá bejt sonda do sociálních a emocionálních vztahů rádoby matky a dospívající dcery, ale AKČNÍ FANTASY, do vagíny! (To víte, nechci víc sprostý než musím.)

  Šlus.


  PS: Xena - ubulená mamina. GRRRR!!!!

XIII. VII. MMI E.H.
XWP519: Looking Death in the eye

  Jmenuji se Bond, James Bond. Ne. Jmenuji se Colubmo, poručík Columbo. A nebo Joxer. Teď v tom mám, kurwa, bordel. Ano, bordel a rozpaky. Protože to je to jediné, čeho jsem po shlédnutí této epizody plný (a dost možná že ještě snídaně (měl jsem vydatný rohlík s loveckým salámem plným vitamínů a kalcia), tvořící se stolice a plynů). Na jednu stranu je chvályhodné, že se zápletkově i způsobem stavění příběhu vracíme ke ztvárnění Xeny, jakou ji známe z prvních dvou sérií (což opravdu oceňuji), ale způsob, jakým je děj podán a vlastně i samotné zvratové momenty a hlavní charaktery, je více než Jedličkova ústavu hodný. Chvílemi jsem byl překvapován, s jakou vychytralostí je hlavní dějová zápletka postavena, ale v zápětí jsem hned byl postaven do pozice subdementního novorozence, jemuž je trpělivě vysvětlováno, 'Ne, tenhle oheň pálí. Pozor. Ano. I tenhle oheň pálí. Věř mi, opravdu všechny ohně pálí', protože to, jak byli někteří bozi ztvárněni a to, jak Joxer jako a lá poručík Columbo vysvětluje pro úplné debily zpětně celou dějovou zápletku, kterou by jistě nikdo bez jeho trpělivě učitelského vysvětlení nebyl sto nikdy pochopit, mě donutilo se zamyslet, pro koho že jsou tyhle TV show vlastně určeny. A abych byl upřímný, nemám tušení. Minulý díl bych rozhodně do škatulky "pro předškoláky vhodné" nezařadil a tato epizoda, by jistě snesla i vlastní kategorii, třeba "My si myslíme, že opravdu, ale opravdu nejste DEBILOVÉ!"

  Na počátku všeho byl Chaos. Vše prostupující a nekonečný. Pak se z Chaosu oddělil Řád, ten dal vzniknout Gaii, Matce zemi. Ta pak sama sebe rozdělila v půli a dala vzniknout nebesům, jež nazvala Úranos. Spolu s ním pak počala sedmero synů a sedmero dcer, jenž se nazývali Títáni... a pak to o velkou spoustu let přeskočíme, abychom se vůbec dostali k tomu, co se dělo v téhle epizodě.... Takže. Joxer, nyní již vysloužilý (lépe, značně opotřebovaný) bojovník, je v hospodě a jeden prodavač tam prodává zboží, mezi nímž má i jeden starý svitek o Xeně, o němž tvrdí, že je to její poslední příběh. Joxer ho bez váhání koupí a odchází domů, aby si ho přečetl. Zde se dovídá, jak Xena a Gabriela, pronásledováni bohy Hádem, Athénou a Hefaistem, šly navštívit sudičky, aby se dozvěděly, co se bude dít s Xeninou dcerou Evou. Ty jim prozradí, že Eva způsobí pád bohů, ale až tehdy, když se Xeny dotkne esence smrti. Bohové přemýšlí, jak Evu zabít a tak přivolají na pomoc Celestu - Smrt. Xena ji naláká při souboji s Hefaistem k sobě a po porážce Hefaista ji zajme. Přinutí ji plakat a pak potajmu do flakónu posbírá její slzy. Poté ji propustí a nechává se pronásledovat od bohů. Ti ji zaženou až k útesům na pobřeží. Tam Gabriela vypije trochu slz a předstírá mrtvou, Xena po společném zásahu zbraní bohů strhne vůz z útesu a spadne dolů na pobřeží. Zvedne se a dojde k hořícímu vozu, kde najde ohořelou mrtvolu Evy (ve skutečnosti imitace, skutečná Eva je schovaná u Octavia (viz díl Antony & Cleopatra)), předstírá žal, vypije Celestiny slzy a zhroutí se k zemi. Bohové vše z vrcholu útesu sledují a v domnění, že jsou Xena, Gabriela a hlavně Eva mrtvy, postupně zmizí. Objeví se však Áres, také si myslí, že jsou obě mrtvé, a přenese jejich těla do ledových sarkofágů v horách, kde mají zůstat navždy pohřbené. Na pláž přibíhá Joxer, ale příliš pozdě, aby něčemu zabránil. Vzápětí se objevuje i Octavián s Evou a ptá se, kde je Xena a Gabriela. Joxer mu to vše vylíčí.

  Jak jsem již říkal, děj je vskutku povedený, ale jsou tady jistá ALE. Tak především, pokud je někdo bůh, umí spoustu věcí, že? Tak proč na ně kašle a chová se pořád jako vypatlaný José Rodolfo z laciné mexické telenovely?! Kurwa do prdele! Proč pořád Xena musí každého porážet "vychytralou podlou léčkou, na kterou každý skočí"? Když je to párkrát, je to v pohodě, ale když už je to téměř pořád, přejí se to i někomu, kdo má bachor jako zápasník sumo či Helena Růžičková (a to už je co říct). A nakonec, proč Joxer má, kurwa prdel píča čůrák, tu rozsáhlou přednášku plně vysvětlující každé hovno, které X&G udělali, aby přesraly bohy? Spousta se toho dala taktně naznačit během příběhu, či jinak zaonačit, než z toho udělat na konci takou "napínavou podívanou". He?!

  Šlus.


  PS: Jinak žádné další podstatnější výtky nemám. Doufám.

VIII. XII. MMI E.H.
XWP518: Antony & Cleopatra


  Prolog
  "Je jen Řím. A Řím jsem já." Pravil kdysi Gaius Iulius Ceasar. "A já!" Dodal později Marcus Antonius. "Já taky." Připojil se Marcus Iunius Brutus. "No a po prdele já kurwa taky!" uzavřel svár Gaius Octavius, později známý jako Gaius Iulius Caesar Octavianus Augustus. "A já jsem zase egyptská královna, do prdele, vy bando románských vobližkulků!" poškádlila Římského hada bosou nohou Kleopatra VII z rodu Ptolemaiovců. (je až zarážející, jak doslova se jí toto příslovečné škádlení hadů stalo osudným) A tak to všechno začalo. Nebo aspoň podobně. No, dost možná že úplně jinak, ale tohle taky není špatný začátek. Tak tedy už taky začneme, ale pěkně po pořádku.

  Stručný nákres historického pozadí (asi i popředí a i té části mezi tím, ale piplat se v tom nebudu)
  Po Caesarově zavraždění (rok 44 př. n. l.) využil jeho nejbližší spolupracovník a tehdejší konzul Antonius nejrůznějších metod (včetně zfalšování písemných dokumentů zemřelého), aby situaci zvládl. Současně se všemožně snažil vzbouřit lid proti vrahům Brutovi a Cassiovi (Gaius Cassius Longinus), kteří zanedlouho ustoupili na východ. Antoniova moc a obliba rostla - přes určité sklony k prostopášnosti to byl mimořádně schopný politik a vojevůdce, ale Cicero, tradiční odpůrce velkých i malých autokratů, ho přesto prudce napadal řadou svých řečí. A s Ciceronovou podporou se začal jako Antoniův sok postupně vynořovat a získávat přízeň senátu mladý Octvianus, těžící z toho, že ho adoptoval jeho prastrýc Caesar.
  V dubnu r. 43 př. n. l. porazila senátorská koalice i s Octavianem Antonia u Mutiny (Modena) v Předalpské Galii a donutila ho ustoupit do Zaalpské (Narbonské) provincie. Tam se však k němu přidalo několik vojevůdců, mezi nimi i Lepidus, pravá ruka Caesara, po němž převzal funkci nejvyššího kněze. V listopadu se Octavianus, uražený nerozvážnou výtkou od senátu, smířil s Antoniem a Lepidem na poradě v Bononii (Bologna) a všichni tři si společně zajistili na pět let svrchovanou moc s úkolem znovu zavést dřívější systém vlády. Tak vznikl "druhý triumvirát", utvořený na rozdíl od prvního s formálním souhlasem státu. Nadále existovaly všechny instituce republiky od konzulátu dolů, ale moc spočívala v rukou triumvirů a to bylo schváleno zákonem.
  Po čistce mezi politickými nepřáteli, při níž bylo proskribováno a dohnáno k smrti tři sta senátorů a dva tisíce jezdců, přeplavili se Antonius a Octavianus přes Jaderské moře a ve dvou bitvách u Filipp v Makedonii porazili Bruta a Casiia. Ti pak oba spáchali sebevraždu (rok 42. př. n. l.).
  Hlavním vojenským vítězem byl sice Antonius, zato Octavianovu prestiž zvýšilo, že Iulius Caesar byl uznán božstvem římského státu, takže jeho adoptivní syn se stal vlastně synem božím. Antonius se ujal vlády nad východními provinciemi a Octavianus převzal většinu západních krajů. Vtěch oblastech však narazil na vážnou opozici. Nejprve se proti němu postavil Pompeiův mladší synovec Sextus, který podnikal pirátské nájezdy ze Sicílie, a potom Antoniův bratr Lucius přímo v Itálii. Antonius s Octavianem se však znovu dohodli a potvrdili si rozdělení říše (r. 40 př. n. l.).
  V jejich vzájemných vztazích se ale začalo projevovat určité vzrůstající napětí. To způsoboval zčásti Antoniův poměr s egyptskou královnou Kleopatrou VII., na který se na západě pohlíželo s nelibostí a podezíravostí. V nedávných letech si Řím zvykl na to, že ženy mají větší moc než dřív. Během posledních desetiletí republiky se těšily naprosté volnosti. Vlastnily majetek na své jméno a staraly se o něj samy. A tato volnost se projevovala i ve společenských a domácích záležitostech. Tak například teď mohli při jídle také spočívat na lehátku jako muži. Clodiova (Publius Clodius Pulcher) sestra Clodia byla proslulá kráska volných mravů. Římanky získaly také značně větší politický vliv než dřív. Po Caesarově smrti uspořádala Brutova matka poradu, na které se mělo rozhodnout, co by měl její syn a jeho přátelé podniknout. A Brutus také dostával pokyny od své panovačné manželky. Ale nejumíněnější ze všech byla Antoniova manželka Fulvia. Ta se na manžela vůbec neohlížela a přidala se k jeho bratrovi, Octavianovu odpůrci. V r. 40. př. n. l. však zemřela a Antonius se oženil s Octavianovou sestrou Octavií. A když se za těchto okolností zároveň zapletl s Kleopatrou, pokračovatelkou rodu mocných egyptských královen, která měla mnohem více ctižádostivější cíle než kterákoli římská matrona, bylo to nepřijatelné nejen pro Octaviana, jehož rodinu tím urazil, ale i pro konzervativní římské smýšlení vůbec. Caesarův poměr s Kleopatrou Římané tolerovali, protože pánem zůstal on. Ale teď se objevovalo podezření, že lehkomyslnější Antonius, s kterým měla dva chlapce a holčičku, je pod pantoflem - a Octavianus tuto pomluvu pilně šířil dál.
  V r. 37. př. n. l. se oba muži opět částečně smířili a triumvirát byl obnoven na dalších pět let. Jejich porozumění však netrvalo příliš dlouho, protože Antonius Octavii opustil a žil nyní otevřeně s Kleopatrou, která si pod jeho vedením budovala svou vlastní rozsáhlou říši s mnoha klientskými státy. Brzy se však římská rovnováha začala posouvat v Antoniův neprospěch. Výprava, kterou podnikl proti Parthům v naději, že anektuje Arménii, skončila neúspěchem, i když později svou porážku napravil. Na druhou stranu Octavianovo loďstvo pod velením jeho někdejšího spolužáka Agrippy, kterého sice neměla aristokracie v lásce, ale který byl geniálním velitelem, porazilo v bitvě u Naulochu nedaleko Messany (Messina) na Sicílii flotilu Sexta Pompeia (r. 36 př. n. l.). Tehdy se také třetí triumvir Lepidus pokusil zlomit silou Octavianovu svrchovanost na západě, ale nezískal si podporu u svých vlastních legií, byl odzbrojen a přinucen vzdát se funkce triumvira.
  Bylo stále patrnější, že Octavianus záměrně soutěží s Antoniem o konečné ovládnutí římského světa a v roce 33 př. n. l. na sebe začali oba vojevůdci útočit tvrdou propagandou. Tato palba pokračovala s nevídanou prudkostí až do následujícího roku - a tehdy se Antonius formálně s Octavií rozvedl. Za to se mu její bratr pomstil tím, že uveřejnil takzvaný Antoniův testament, obsahující zničující důkazy (nejspíše podvržené) o tom, že ho plně ovládá cizí královna Kleopatra. Každý z obou vůdců si vyžádal na obyvatelstvu, jež mu podléhalo, přísahu věrnosti jeho cílům i jeho osobě, stejnou jakou skládali klienti svým patronům (r. 32 př. n. l.) Tehdejší společná přísaha lidu Itálie Octavianovi (coniuratio Italiae) se stala známým precedentem pro budoucnost. Nedalo se ovšem skrýt, že její vymáhání vzbudilo po celé Itálii značnou nevoli.
  Octavianus nashromáždil co nejvíce peněz a vyhlásil válku - ne výslovně proti svému krajanu Antoniovi, ale proti Kleopatře. S ní jako společnicí - a Kleopatra pořídila podstatnou část jeho loďstva a zásob - připlul Antonius se svými loděmi a armádou střežit opěrné body na západním pobřeží Řecka. Ale počátkem r. 31 př. n. l., stále ještě uprostřed zimy, se Agrippovi podařilo přepravit z Itálie přes Jónské moře a zmocnit se rozhodujících pevností na řeckém pobřeží. A když tam dorazil i Octavianus, zahnali Antonia nakonec do Ambrackého zálivu. V bitvě u Actia, těsně před vstupem do zálivu, se Antonius pokusil se svými loděmi prorazit obklíčení a doufal, že bude moci pokračovat v boji jinde. Kleopatře a pak i Antoniovi se sice podařilo uniknout, ovšem následovat je mohla pouze čtvrtina jejich loďstva.
  Oba uprchli do Egypta. Když se ho pak příští rok zmocnil Octavianus, spáchali v Alexandrii sebevraždu. Jejich pokořitel prohlásil dobytou zemi vlastnictvím Říma - a tak zrušil poslední zbylou helénistickou monarchii, jež byla dědictvím po Alexandrově říši. Udělal z ní zvláštní provincii, která spadala pod jeho přímou správu. Uchvácením Kleopatřina pokladu se stal bohatším než celý římský stát. To mu umožnilo vyplatit veterány, pro které časem založil sedmdesát pět kolonií.
  Bitva u Actia nebyla sama o sobě žádné velkolepé střetnutí, protože o jejím průběhu a výsledku už bylo rozhodnuto předem. Pozdější autoři ji nicméně oslavovali jako jednu z nejrozhodnějších bitev v dějinách, protože povýšila Octaviana na pána celého řecko-římského světa. Znamenala také, že tuto říši bude v budoucnu velmi dlouho ovládat Západ, a nikoli Východ. "Východem" bychom měli v tomto kontextu chápat ne ten podivný Orient, který Octavianovi propagandisté prohlašovali za Antoniovo panství, ale východní provincie a klientské státy Říma, kde vládnoucí třídy byly řecké. Actium potvrdilo druhořadé postavení řecké poloviny říše. Kdyby byl zvítězil Antonius, mohlo docela dobře dojít k partnerství mezi Římany a Řeky pod jeho svrchovanou vládou.
  Tolik citace z knihy Dějiny antického Říma od Michaela Granta. Takže to by mohlo pro přibližnou představu o tehdejších událostech asi stačit a teď, ještě po krátkém připomenutí děje epizody, se můžeme pustit do vlastního konstruktivně kritického rozboru této epizody.

  Antony & Cleopatra
  Kleopatra si dopřává koupel (jak jinak než nahá, že? to by přece nebylo pro mladistvé diváky tak lákavé, kdyby na sobě měla kozi kuzi (koza - zvire, chapete?)), ale přijdou za ní její rádci (no prostě hidioti v prostěradlech a srandovní čepicí na hlavě (ne, opravdu to nejsou klauni)) a varují ji, že Řím je na pokraji občanské války a kvůli jejímu loďstvu by mohli (to jako Římani) usilovat o její život (oči, hlavu, prsa a prcinku samo sebou taky). Poté vstoupí posel a předá ji svitek se zprávou z Říma, v té je však schovaný had (nejspíš jedovatý), který Kleopatru uštkne (no dyť jsem to říkal, že to nebyl škrtič). Ta ještě před smrtí nechává poslat pro Xenu (což mně v seriálu s názvem Xena ani nepřekvapuje, ale aspoň jednou by mohli udělat změnu a poslat pro někoho jiného, třeba Supermana nebo Batmana a nebo Loba).
  Xena a Gábina dostávají vzkaz a odjíždí do Egypta a s vychytralým plánem (snad).
  Prvním krokem Xenina vychytralého plánu je, že se v přestrojení (či spíše v obnažení) za Kleopatru nechá poslat v koberci jako dárek Antoniovi a nabídne (se) mu (zatím jen slovně, ale prcinu má určitě morkou chtíčem, páč Antonius je pořádný římský sexy štramák), že Egypt je na jeho straně.
  Úvodní znělka, do prdele!
  Xena/Kleopatra se Antoniovi dál podbízí (a že ji svrbí prcina) a sváděním chce získat jeho důvěru (dost možná že i sperma), což se napoprvé nepovede (kurwa, tak pěkné to mohlo být).
  Do Kleopatřina paláce vtrhne Brutus a chce mluvit s Kleopatrou. Zde se setkává s Gabrielou a je velmi překvapen (je z toho celý vedle sebe (2x)), že ona i Xena žijí (což je škoda, aspoň v Gabrielině případě určitě). Je však netrpělivý a vtrhne do Kleopatřiny ložnice, ale tam nachází jen Xenu. Tak jí aspoň řekne, ať se Kleopatra varuje před Octaviem, který chce také ovládnout Řím (no kdo by nechtěl, tolik lázní kde se dá provádět skupinový sex).
  Xena/Kleopatra se koupe (taky nahá!) a přichází za ní Antonius (oblečený, do prdele!). Xena/Kleopatra mu představuje Gabrielu jako svou společnici Eros a nabízí mu (ji jako buchtu na rozehřátí, než na to skočej spolu) připojení se k koupeli. Antonius však odmítá a odkládá jednání o loďstvu na zítřek.
  Xena/Kleopatra spí (a zdá se jí, už to do ní Antonius konečně hustí hlava nehlava, varle nevarle) a do její ložnice se v noci někdo vkrádá, Xena/Kleopatra ho zneškodní (ale ne zas tolik, aby to nevydejchal), ale pak do místnosti začnou létat lahve s hořícím olejem. Všichni sloužící jsou vzhůru a přispěchají na pomoc, dostaví se i Antonius. Ten nočního vetřelce identifikuje jako Octavia, adoptovaného syna Caesara. Xena/Kleopatra ho nechá uvěznit, protože tam bude v bezpečí. Antonius ještě Xeně/Kleopatře naznačí, že o ní má zájem (no kdo by v tomhle noční neoblečku neměl). Gabriela si Xeně ještě postěžuje, že netuší, co tím vším ona sleduje a jestli nad tím má stále ještě kontrolu.
  Probíhá velmi eroticky působící večeře (spíše oku lahodící konzumace) Xeny/Kleopatry a Antonia. Když už se začínají líbat, vtrhne mezi ně Gabriela a přeruší je (Ta parchantka!). Antonius aspoň Xenu/Kleopatru pozve na zítřejší večer pod pyramidy. Xena/Kleopatra přijímá (a jde si omýt a navonět prcinku).
  Zítřejší večer Antonius vyčkává pod pyramidami a uvítá Xenu/Kleopatru (romantickými kecy o tom, že jí ho tam našroubuje, až jí upadne hlavička). Xena/Kleopatra se ho zeptá, zda přišel pro její loďstvo. Antonius souhlasí, ale pak dodá, že nyní nechce loďstvo, ale její lásku. Antonius ji začne svádět a Xena/Kleopatra roztáhne nohy (kdo ví co ještě). V tom tam ale vpadnu vojáci, které poslal Brutus, a chtějí je amortizovat (tj. převést do stavu po smrti). Antonius je ubrání (ne vojáky, ale sebe a Xenu/Kleopatru) a posledního nechá díky Xenině/Kleopatřině zásahu na živu, ta ho pak pošle zpátky za Brutem se vzkazem, že ona a Antoius jsou spojenci.
  Gabriela navštěvuje ve vězení Octavia a ten se jí svěří se svými plány pro novou mírovou budoucnost Říma (dost naivními plány, které snad neměli ani komunisté v roce 1948).
  Xena se Gabriele svěří, že nechala Antonia do sebe zamilovat a že má výčitky za své chování. Gabriela jí poví o Octaviovi a Xena se rozhodne, že pomůžou právě jemu.
  Antonius přemýšlí o tom, jak porazit Bruta. Xena/Kleopatra ho navštíví a vyptává se, co udělá, když ho porazí. Antonius jí řekne, že všechny popraví, tak to chodí v Římě (ano, tak je to správné a tak to má být, příliš živých, příliš rozdílných názorů a to je vždy nebezpečné). Když se dozví, že by zabil i Octavia, nabídne mu své loďstvo v boji proti Brutovi, jehož loďstvo se prý nachází v deltě Nilu.
  Brutus přichází na její pozvání ke Xeně/Kleopatře na audienci a je překvapen, že Kleopatru ve skutečnosti hraje Xena. Vypadne z něj, že Kleopatru musel zabít, protože nemohl konkurovat Antoniovi ve dvoření a že admirály by pak lehce podplatil. Xena mu nabídne Kleopatřino loďstvo a jako záruku ho bude na lodi doprovázet Gabriela. Brutus nadšeně přijímá a vůbec netuší, že on a Antonius byli vlákáni do pasti.
  Antonius se s Xenou/Kleopatrou plaví na lodi a očekávají útok (a mezi tím si krátí čas nechutně divokými orgiemi, které však nevidíme, ale určitě tam jsou). Brutus se plaví na své lodi a chystá se střetnout s Antoniem. Gabriela se ho ptá (ona nic jiného neumí), proč se z něj stal vrah (já bych použil mírnějších slov, jako třeba řešitel vyšším cílům překážejících objektů). Brutus jí odpoví, že lidé se mění a on to vše dělá pro blaho Říma (jo jo, to je pořádný důvod). Shyana, Kleopatřina důvěrnice, se plaví spolu s Octavianem na egyptských lodích a vyčkávají na znamení k útoku na obě římské flotily (sviňuchy záškodnický).
  Brutus zaútočí svou vlajkovou lodí na Antoniovu. Vzápětí Octavian zaútočí na obě loďstva. Brutova loď narazí do Antoniovi a vojáci se vyhrnou na palubu. A už se to řeže a mydlí jak v Lize Mistrů. Náhle přiběhne za Brutem jeden z jeho vojáků a oznámí, že egyptské lodě útočí na obě římské flotily. Brutus prohlédne Xeninu past a vyřizuje si to s Gabrielou (což mu schvaluji a ještě mu fandím), kterou málem zabije (hurá!), ale ta mu v poslední chvíli stačí mečem proříznout hrdlo a zachrání se (do prdele!). Jiný voják řekne Antoniovi, že na ně útočí egyptské loďstvo. Ten také konečně prokoukne Xeninu lest a vyčte jí, že získala jeho lásku i důvěru a že zradila obojí (kráva jedna vyzáblá neukojená). Napadne ji, ale Xena se ubrání a při souboji ho probodne mečem a mrtvý Antonius se skutálí z můstku dolů na palubu (chudáček - Plaváček).
  Další den na pláži Octavius děkuje Xeně za její pomoc. Xena mu řekne, že za tento mír už Kleopatra zemřela a že doufá, že Octavius povede její lid v míru a demokracii (což upřímně nechápu).

  To criticize or not to criticize? That is the question. ...Yez! To criticize, of course!
  Po nudných formálních procedurách, které byly nutností, se konečně můžu pustit do řádného komplexního přehodnocení, které nenechá kámen na kameni a vrhne světlo kritikova oka i tam, kde by někdo normální neměl co kritizovat. A hnedle ze začátku se zahřejeme nad jednotlivými charaktery.
  Cleopatra: Mihne tam svou tvář a ono vlastně všechno sice jen krátce, ale i kompletně retardovaný chovanec Jedličkova ústavu v Praze mi dá za pravdu, že musela celý egyptský poklad utratit za spoustu plastických operací, aby se podobně jako Michael Jackson stala z typické černošky se všemi negroidními znaky stala osobou s rysy spíše latinskoamerickými a o notný kus bledší pokožkou. Make-up a paruka sice zvládnou hodně, ale nechápu, proč místo Giny Torres, která ztvárnila Cleopatru v epizodě 'King of assassins', zde hraje Josephine Davison, která jí až zas tak podobná není. To, že Gina Torres v příslušné době natáčela ztěží popsatelnou a definovatelnou demenci zvoucí se Cleopatra 2525 (sám jsem to viděl a vím, že Strážci vesmíru jsou proti tomu film od Woodyho Alena), nepovažuji za omluvu. Vždyť to točí stejné studio na těch samých místech, co se natáčí XWP, tak ať se mi nesnaží namluvit, že se nemohla na pár dní utrhnout, obzvláště, když tam má prostor zhruba 3 minuty, což je asi tak dva natáčecí dny i z přípravami. Jinak řečeno, střídání herců v roli jednoho charakteru během seriálu považuji za dosti neprofesionální. I když na druhou stranu musím připustit, že Josephine Davison je lépe kompatibilní s Lucy Lawless, potažmo s Xenou, než Gina Torres, a tak se mohla Xena za Cleopatru vydávat mnohem snáze. Bylo by divné, když by Antoniovi řekli, že Cleopatra je černoška a pak se ho Xena snažila přesvědčit, že Cleopatra je ona a navíc bílá jak kost. To by musel být nejen barvoslepý, ale i úplně debilní.
  Naštěstí ji raději hned na začátku sejmou, takže tam až zas tak jak pěst na oko nebude prudit.
  Snake: Nemůžu si pomoct se o tom nezmínit, ale tenhle had, co nám zde uštkne Cleopatru je víc než prapodivný. Tak zaprvé, dá se v klidu zarolovat do svitku, aniž by na něm způsobil nějaké viditelné boule – musí být tedy 2D! Za druhé, když uštkne, tak rána krvácí jako divá (a to nemluvím o tom, že kapky tekoucí po prsu nemohou vytvářet po dosažení vody ten samý efekt, jako když do ní spadnou z výšky), tím pádem se vyplavuje i jed, takže aby Cleopatra do chvíle zhebla, musel být ten had set-sakra-kurwa-jedovatý. A za třetí, není znám žádný had, který by byl tmavozelený a navíc průsvitný jako želé a ještě plaval v rozporu s fyzikálními zákony.
  To už to nešlo udělat víc amatérsky a nepřesvědčivě? Já osobně bych doporučoval ještě nožičky a ocas s maličkými ostýnky.
  Shiana: V King of assassins nebyla, takže je jasné, že tahle postava sem byla dostrčená do počtu, aby měl kdo být na lodi s Octaviem a nést Cleopatřin odkaz, když už tu na začátku hned zabijou. A navíc ještě možná symbolizovat podobný svazek Xena – Gabriela mezi Cleopatrou a ní, protože z různých náznaků je patrné, že to byla víc než pouhá služebná. Vzato a shrnuto, tahle postava je tam celkem na nic a její závěrečný výstup na Octaviově lodi, kde mu řekne, že je zde pro to, aby viděla Cleopatřiny vrahy padnout v rukou spravedlnosti, je jen typickým komerčním marastem snažícím se ospravedlnit zcela nesmyslný děj (to ještě později proberu) myšlenkou o tom, že zlo bude vždy potrestáno.
  Octavius: Zcela jasný příklad toho, že v příběhu musí být nutně kladná a pozitivní postava, která díky tomu, že celý děj dělá velké hovno, na konci získá vše vyhrané, protože Xena si přece nemůže nechat dobytou říši. Co by to bylo za kladnou hrdinku, když by to nedělala zadarmo, že? Je na něm jasně vidět, že se z něj autoři snažili udělat přesný opak Caesara (a taky přesný opak toho, kým v historii byl). Je sice pravda, že jakousi věc, pojmenovanou Pax Romana vydal, ale rozhodně to nebyla ta slátanina o demokracii, kterou Xena na úplný závěr zazdí celou tuhle epizodu.
  Brutus: Velmi důležitá postava dramatu a ještě rozporuplnější než Cleopatra. Teď nenarážím na to, že jeho hraje taky jiný herec, než který ho hrál poprvé, páč to je již tak dávno, že jsem již tohohle Bruta, hraného Davidem Franklinem akceptoval. Narážím na to, že Brutus byl po celou dobu (všechny díly předtím) stylizován do podoby takového jakoby usměrňovače Caesara, podobně jako kdysi Gabriela krotila Xenu, aby vše neřešila mečem, Brutus působil jako takový přijatelný neutralizující prvek mezi Římem a Xenou. Zatímco Caesar byl lstivý a pro moc obětoval vše, Bruta ztvárnili jako morálního a čestného člověka, oddaného Římu, v který věřil. Ztvárňoval takový archetyp Římství, a proto se mi líbil, tak mně docela krutě nasralo, že v téhle epizodě, aby nemuseli vymýšlet další postavu, ho překonvertovali na jakýsi kvazi-klon Caesara, aby měli hlavního záporáka a navíc ho ještě nechali zhebnout. A nejvíc mě na tom štve, jak je to očividné a nechutně vykalkulované. Takovéhle charakterové skokové změny nesvědčí moc o kvalitách příběhu XWP (tím myslím všeho, co už je) a jasně dokazuje to, že hlavní slovo má komerce. Sledovanost se udrží lépe tak, že dáme do příběhu známé postavy, než postavy neznámé. Je výnosnější nechat zhebnout známou postavu, než postavu s nálepkou "noname", protože známá postava už má na sebe navázané jisté emoce diváků a tudíž zaručí vyšší citový účinek na diváka. A pokud na to ten divák skočí, bude se mu líbit, jakou emotivní hloubku má tenhle příběh. Pokud však prohlédne tento laciný komerční kalkul, bude mu spíše líto, že zde už nejde o samotný dobrodružný příběh, ale o lacinou vatu mezi prachy přinášející reklamy.
  Antonius: Konečně pořádná postava, která ačkoliv nemá žádnou XWP historii (tj. že se tam ještě nikdy neobjevila) dokáže zaujmout břímě hlavní záporné postavy a navíc je ještě vytvořena a zahrána tak dokonale, že až do samého konce člověk neví, zdali jí fandit či ne, a když ji na konci zabijí, nemá pocit, že by to bylo zrovna správné. Na jednu stranu se povedl nádherně vytvořit dojem, že nevíte, zda Antonius Cleopatru skutečně miluje nebo mu jde čistě jen o její loďstvo, ale na druhou stranu člověk jasně vidí, že jejich románek zcela výlučně posloužil jako laciná erotikou nablýskaná návnada pro sexuálně nadržené konzumenty a konzumentky, kteří pod eroticky třpytivou obálkou snadno přehlédnou skutečnost, že se v celém dílu nic až zas tak převratného a důležitého neděje a že jde jen o lehký nadprůměr.Ke smůle charakterů i atmosféry epizody snad můžu přičíst ještě to, že autoři nedokázali tuto nejasnou milostnou partii dotáhnout dvojsmyslného konce, ale rozhodli se v ní udělat jasno. Takže Antonius přizná, že Xenu miloval a i když ho zradila, přesto ji nedokáže zabít. Xena ke konci také přizná, že ho milovala, ale zabít ho dokáže. Co z toho plyne? Takže za prvé, autoři se definitivně potřebovali zbavit postavy, kterou už víc potřebovat nebudou, co je v seriálech běžné a tak nelze nic namítat, ale za druhé to způsobí velké morální dilema kolem Xenina charakteru. To že Xena řekne, že Antonia milovala, a pak ho vzápětí dokáže zabít, docela pošramotí její charakter, ne? Spoustu jiných lumpů jen odkáže do příslušných mezí (vězení) a to k nim nic necítí, ale člověka, kterého miluje jen tak zabije. Jak ji poté můžeme brát za kladnou hrdinku? Jakou má tedy morálku? Jaký je morální odkaz této scény? Musím uznat, že výběr Jona Benneta do role Římana Antonia byl více než povedený, protože takhle nějak si člověk představuje římského patricije, co si hodlá vzít Římský trůn pro sebe (a ono i postavy Bruta a Caesara hrály správně aristokraticky a vojevůdcovsky vzhlížející lidé). Je velká škoda, že Antonius je pouze singleepizodní postava (podobně jako Mavican v Succession (hmm... to byla buchtička jablíčko))
  Gabriela: Kdo to je? Všiml si jí vůbec někdo?
  Xena: A kdo je zas k sakru tohle?

  Finis Coronat opus
  No, co k tomu dodat. To je, oč tu běží? Vskutku tak sexy a roztomile zaobalenou telenoveloidnost se podařilo stvořit málokomu. Tam kde chybí myšlenka, nahrazuje se t
o sexy kostýmy a tam, kde se objeví nesmyslnost v logice příběhu, odvede se pozornost na nahá těla. Jak kýčovité, ale účinné. Proč přemýšlet nad příběhem, když tu máme Xenu, jak ji Olymp stvořil. Už jen kdyby to dotáhli až do konce...
   Šlus.

  PS: No... ale... že jsem se rozjel, co? Pořádný díl chce pořádnou recenzi. -huh-
  PPS: YEZ!Cleopatra Rulez! ...ale pořád je tomu co vytknout, takže víc jak 8 sluníček z 10 to nebude.


VIII. VII. MMI E.H.
XWP517: Kindered Spirits

  AVE JOXER! Xena taky a Gábina možná, ale Joxer RULEZ! Po dlouhé době zase povedená komedie, která se nesnaží čerpat humor z bizarních a nesmyslných událostí, ale ubírá se cestou obyčejných situací doprovázených trefným slovním humorem a okořeněných vypečenými narážkami. Na jednu stranu je možná smutné, že těchto epizod je jako tučňáků dovádějících v deltě Nilu (já mezi ně řadím jen "The Royal Couple of Thieves", "The Xena Scrolls", "A Day in The Life", "Been There, Done That", "The Quill Is Mightier" a "Fins, Femmes and Gems"), ale zase naopak, čím méně jich je, o to lépe vyniknou svou kvalitou a září jako diamanty mezi tím póvlem a svrabem okolo.

  X-matka a G-taťka se furt mrcasej v tý podělaný vesnici s podělanejma Amazonkama. Amazonské samičky se koupou, nahé!!!, a někdo je z povzdálí sleduje, aby se do toho v pravou chvíli vložil. Jenže co Štěstěna nechtěla, Amazonské samičky toho dotyčného do toho vloží sami (no to je obrat) a události dostanou jinačí směr, než měl dotyčný původně v plánu. Zajatec je přiveden do vesnice a odhalen, no a není jím nikdo jiný, než JOXER. Šup s úchylem do klády a jen ať zůstane všem na posměch. A od této chvíle se rozjíždí řada naprosto skvělých scén, které nebudu svým nejapným komentářem prznit a proto je raději (fakt je nechci kazit) přeskočím.... ke konci Joxera přistihnou při druhém přestupku proti amazonskému právu, chtěl se milovat s Amazonkou mimo dobu páření, a tak už ho Gabriela, nová Amazonská královna, musela tvrdě potrestat...... a tady mi došla kazeta, takže jsem to neviděl do konce, ale až to někdy uvidím, tak se dozvím jak to dopadlo, jenže sem už to rozhodně psát nebudu, takže máte smůlu. Soráč.

  No, jak jste si mohli přečíst, tak tahle epizoda byla plná naprosto skvělých vtipů a nezbývá nic jiného, než si jen přát, aby se nějaká podobná epizoda ještě vyskytla (a já mám takové tušení, že něco ještě bude).

  Šlus.


  PS: Myšlénka dne: - "My muži nejsme zvířata." Joxer: The Migthy. - Tak doufám, že vám je to jasné, samičky, my muži jsme taky cítící bytosti, ne jen stroje na ukájení chtíčů.

  PPS: Tak doufám, že to ty správné samičky, co jim to bylo určeno, pochopily.

VIII. VII. MMI E.H.
XWP516: Life Blood

  Podle toho, co jsem se doslech, tak tento díl měl bejt jakýmsi mišukgem XWP a jednoho seriálu, který lakonicky řečeno neprošel a po pilotním dílu se už nepokračovalo. No a v rámci úspor, či hesla "za málo peněz hodně muziky" někoho napadlo, že by nebylo od věci, již natočený matroš znovupoužít a tak teda repasovali jiný seriál do série XWP.

  Jak jsem pochopil z prostřihů, tak tenhle seriál měl být o Amazonkách, které neustálé někam pobíhají, mlátí blátem pomalované muže vypadající až příliš jako původní obyvatelé Austrálie než něco, co mělo žít někde kolem Řecka (tedy pokud předpokládáme, že se jedná o ty Amazonky, o kterých se zmiňují Řecké mýty), potom zase někde pobíhají, vyvolají si studentku z Beverly Hills 90210 a zase s ní někde pobíhají, pomlátí pomalované muže, no a nakonec jdou zase někam pobíhat. Takhle to možná vypadá jako pěkná kravina, ale kupodivu je to zajímavé a ten seriál mohl být docela cool. A navíc, to je ta lepší část tohoto dílu. Protože ta část, která se skládá z děje XWP je více než "schnilá" a vůbec jsem měl pocit, jestli autoři nechtěli zkusit odlišný přístup a namísto toho, aby svěřili vše do rukou průměrného scénáristy, vyhlásili v Jedličkově ústavu pro duševně choré soutěž o nejneuvěřitelnější příhodu holoprojece-schopné dýky a Xeny: Princezny bojovnice.

  Celý příběh se točí kolem toho, že X-matka a G-taťka se přiserou k Amazonkám, aby jim svěřily do výchovy svou loupežnickou dcerku Cipíska (v seriálu pod jménem Eva). Amazonky jsou však po nějaké bitvě pěkně promasakrované a ty přeživší se zmítají mezi zoufalstvím a touhou po pomstě. A do toho právě vpadne Xena, aby jim pomocí jejich vlastní minulosti ukázala, že "kruh násilí" lze ukončit jedině láskou (škoda, že ne skupinovou, páč pak by to mohl být velmi pěkný díl - žádní chlapi a jen spousta skupinovou láskou překypujících divoženek, mmmm) a s pomocí zemřelé Amazonské šamanky Jakut a oné holoprojekce-schopné dýky přesvědčuje pomstychtivé bojovnice o nezbytnosti ukončení násilí, což se jí nakonec samozřejmě povede. Jak sladké, jak dojemné, jak americké.

  Po těchto srdcervoucích a heroických výkonech už možná začínám tušit, proč se čím dál víc lidí zajímá a Gabyflundru a postupně se stávají ROCofily. Ano, Gabriela je v pohodě a Xena je ta kráva, co docela prudí. Nevěřím tomu, že jsem předchozí větu napsal, ale to, co tam Xena předváděla bylo dost ubohé a jí vůbec ne hodné. Já chci Xenu bojovnici a ne Xenu připosranou humanistku žvatlající o pasivní rezistenci. Ble ble ble!

  Šlus.


  PS: Tím, že jsem napsal, že Gabriela je v pohodě, jsem rozhodně nemyslel, že se mi líbí a že ji mám rád, jenom to znamená, že mně tentokráte nesrala.

VIII. VII. MMI E.H.
XWP515: Married With Fishsticks

  Podobně jako u předchozího dílu je název zřejmou parafrází na již existující počin a to konkrétně sitkom "Ženatý se závazky". Tentokrát se, oproti minulému dílu, však dokonce snaží autoři dodržet určitou parodující koncepci původního sitkomu a vůbec na různé další rodinné komedie (a možná že i latinsko americké telenovely) skloubené s Dysneyovým podáním Malé mořské víly, ale celé je to podané tak parodicky, že divák brzy pocítí, jak tenká je hranice dobrou komedií a trapným nesmyslem. Námět vcelku povedený, ale je fakt velká škoda, že se divák pořád zmítá za hranicí trapného nesmyslu a podívat se na dobrou komedii ho autoři nechají jen jedinkrát. Jedinkrát! A to je kurwa málo!

  O co asi went? (to je to samé jako O co asi go?, ale v minulém čase) Na počátku se X-ko a G-čko mrcasej po přístavu a narazej na hádající se bohyně Afroditu a Discord. Trochu se to semele a G-čko se praští do hlavy a omdlí. A v tomto jejím stavu se odehrává celý "děj". Zdá se jí, že spadla do moře a klesá a klesá a se proklesla do podmořské říše. Tam vystupuje jako podstrčená manželka s anamnézou (ta jako že má ztrátu paměti) jednoho politické moci chtivého blba, se kterým má jěžatého idiota, tuleně a chobotnici (ještě že nejsem vzděláním genetik, jinak by mě asi pepla klepka) a odehrává se klasické drama o znovuobjevené (v tomto případě podstrčené manželky spíš poprvéobjevené) lásce, která z bezohledného sobce udělá ideál všech romanticky smýšlejících ženštin. Trapné, trapné, trapné. K zblití, k zblití, k zblití.

  Už jsem si nemyslel, že se to může kdy povést, ale hned následujícím dílem se podařilo tvůrcům již tak hodně nízkou laťku stlačit ještě níže, že se obávám, jestli je vůbec možné takhle dál pokračovat.

  Šlus.


  PS: Přátelská rada pro Taperta a Raimiho: Tudy ne, přátelé.

  PPS: Nemohu si odpustit to neokomentovat, ale když jsem zhlédl, že Molir dal tomuhle jednu hvězdičku, přestávám brát jeho hodnocení jako adekvátní.

VIII. VII. MMI E.H.
XWP514: Amphipolis Under Siege

  Jistě si vzpomenete na jeden akční filmeček se Stevenem Segalem v hl. roli s názvem Under Siege, u nás pod jménem Přepadení v Pacifiku (překladatel byl zřejmě nějaký Urbánkův příbuzný). V tomto filmu šlo o to, že mordbanda zkurvysynů a zkurvydcer (za předpokladu, že všichni nebyli z jedné kurvy by se spíš hodilo zkurevsynů a zkurevdcer) chtěla unést bitevní křižník a jeden podělanej kuchař jim to nepomohl uskutečnit, ba co víc, ještě jim to překazil.

  Podle názvu epizody jsem si říkal, že by mohlo jít o jakousi parafrázi na tento film, ale jak krutě jsem se zmýlil. Šlo sice o parafrázi, ale na úplně jiný film, který už byl parafrázován tolikrát, že je až trapné, že nám ho nutí pořád a znova. Ano, ta filmová fajnšmekrovina se jmenovala Sedm statečných a tohle je už n-tá destilace tohoto námětu v tomto seriálu a jedním dechem musím ještě dodat, že ta nejtrapnější a vyblitější, co se kdy povedla. Sice chápu, že Sam Raimi a Rob Tapert jsou kultovní béčkoví tvůrci, ale mobilizovaní farmáři porážející olympské bohy sborovým zpěvem je dost silná káva i na ortodoxní b-movies. Nehledě na to, že tato scéna spíše než důkaz revolty a nepřítomnosti strachu z bohů, působí jako oslava pracujícího dělnictva a rolnictva po mimořádném sjezdu Ústředního výboru KSČ, kde se odsouhlasilo další sociální zvýhodnění již tak příliš sociálně zvýhodněné pracující třídy. A závěrečná bitva zdánlivě připomínající srdnatý odboj sedláků u Chlumce proti šlechtickým utlačovatelům působila asi tak věrohodně jako kdyby Láďa Fe-man ve svém kázání "Volejte řediteli" tvrdil, že není, ale opravdu není DEBIL.

  Na závěr snad jen dodám, že tímto dílem nasadili tvůrci pomyslnou laťku hodně, ale fakt hodně nízko a jsem doopravdy zvědavý, jestli se jim ji podaří ještě snížit.

  Šlus.


  PS: Stále mi nejde na rozum, jak nesmrtelný a celou řádkou kouzel vybavený bůh nedokáže smést z povrchu zemského jednoho zkurvyhumánka s uměleckým jménem Večer (pro neanglicky aktivní Eve).

XXV. VI. MMI E.H.
XWP513: Eternal Bonds

  Svišť je vyvrhnut a z Xeny je starostlivá samička starající se o své mládě. Pro někoho úžasně roztomilé a pro někoho úžasně ****** (tohle šesti-hvězdičkové slovo ještě neexistuje, ale docela dobře se k němu limitně blíží slovo "totálně opruzující břečkovitá slátanina" a ještě blíže je mu slovo "píčí zhovadilost", ale pořád to není ono). Ale to není to hlavní, co se mi zde nelíbilo. Největší pruda celého dílu byla v tzv. principu nekonečného zanášení třetích osob. Docela složitý název, takže ho raději rozeberu blíže. Tento princip spočívá zhruba v tom, že když v příběhu figurují dvě protichůdné strany, které mají mezi sebou neustále konflikty, tak jedna strana (zpravidla mocnější a záporná) řeší problémy s druhou stranou (zpravidla slabší, ale kladnou a spravedlivou) skrze jisté prostředníky (zpravidla hodně slabí a s inteligenčním koeficientem blížícím se počátku souřadnicové osy). A když už si všichni myslí, že problém je natolik akutní, že dojde konečně k přímému střetu obou stran, tak se objeví další prostředníci a další a další a další... Viděl jsem už velkou řádku seriálů (Strážci vesmíru, Supermanova nová dobrodružství, Želvy Ninja atd.), kde tento princip bezezbytku platí, je to dost debilní a trapné, takže mně docela zklamalo, že se Xena směle zařadila po bok těchto seriálů. Konkrétně, v minulém díle zhebnul Zeus (byl dokonce zaotcovražděn vlastním synem Herkulem (je zajímavé, že otcovraždu ani nikdo jiný provést nemůže, než vlastní syn)) a osud ostatních bohů je zpečetěn - pokud nezabijí Xenino haranta Evu, tak ztratí nesmrtelnost (tuto demenci komentovat nehodlám, nechci psát romány). Takže jim jde přímo o holý život a místo toho, aby se prostě jen tak před Xenou zhmotnili, za pomoci svých božských schopností z ní udělali hromadu organického uhlíku dřív než by řekla "Ne, Markéto, tohle mi nedělej!" a pak se v klidu zdekovali, tak namísto toho jí nechávají pořád dokola pronásledovat bandou svých vyznavačů, kteří umí akorát nelogicky pobíhat před kamerou a předstírat efekt "fog of war". Je fakt smutné, že to, čemu jsem se posmíval v seriálu Strážci vesmíru, když jsem jej náhodně omylem shlédl, tak toho jsem se dočkal v plné míře i tomto seriálu. Možná by si stálo za to položit i otázku, proč k tomu tenhle seriál dospěl? Opravdu autoři už od začátku chtěli, aby to takhle dopadlo? Nebo je okolnosti přinutili učinit určité změny a reakce na nové skutečnosti se vydali špatným směrem? Nebo jen poptávka chtěla přesně tohle a tak z důvodu přežití jim to nabídli? A nebo je pravda úplně někde jinde? (pozn. Kačenka: "Třeba v prdeli.") Tak jako tak, Xena už stojí za hovno a nezbývá nic jiného, než se zasnít nad dokonalostí prvních třech sérií a tohle brát jako špatně provedený žert. A možná se i těšit na šestou sérii, kde všechno bude zase jinak.

  Šlus.


  PS: Pruda, co?

XXIV. VI. MMI E.H.
XWP512: God Fearing Child

  Jsou díly, kvůli kterým si člověk rád doplní slovní zásobu. Tak třeba po tomto dílu jsem se šel kouknout na toto slovo:

absurdní - neslýchaný, nemožný, nesmyslný; filozofie to, co se vymyká pravidlům logického i tradičního myšlení, co nápadně odporuje potřebě smyslu a rozumnosti, naší zkušenosti možného a obvyklého. Zážitek absurdní však tvoří důležitou komponentu skutečnosti; v EXISTENCIALISMU je např. absurdní svět, který je zbaven smyslu. Odtud i absurdní umění, absurdní drama, absurdní literatura.

  Teď jen nevím, zda šlo o absurdní umění, drama či literaturu nebo dokonce o absurdní komerční zábavu. Kdybych to měl zhodnotit jedním slovem, to slovo by znělo singularita. Protože v ní je vše nemožné možné. Stejně tak, jak je možné, že vzniklo tohle, aniž by to porušilo morální, etické i umělecké kodexy. Prostě z tohohle dílu jsem úplně vedle sebe a rozhodně si ho už nikdy nepustím. Jsem sice dost zvrhlý a neštítím se spousty věcí, ale ne natolik, abych si tohle pustil znova nebo šel pracovat do Telecomu a nechal si postupně vypadávat vlasy. (Stojí zato si povšimnout, že samcům jistých druhů opic a lidoopů v reprodukčním věku vypadává porost na přední části hlavy, ale to už příliš odbíhám k zoologii a ta dnes není naším tématem).

  No a protože absurdní věci se dají popisovat horko těžko, tak obsah tohoto dílu nepopíšu, ba co, rovnou ho vynechám.

  A už jsme u závěru, tak jen jednu perlu za všechny. Z Xenina rodotvorného výkonu jsem měl pocit, že to slizké humanoidní děcko nebylo to jediné, co v té bizarní poloze ze sebe vytlačila. Ba co, měl jsem dokonce pocit, že spousta mladších diváků už nechce být jako Xena, ale raději se spokojí s méně rušným životem sidekicka.

  Šlus.


  PS: Těsně po porodu je rodičce nádherně vidět až na vnitřní částí ženských reprodukčních orgánů, takže vůbec nechápu, proč toho Gabriela nevyužila, nevzala si baterku a nepokusila se poznat svou nejlepší přítelkyni i zevnitř, pak by si byly totiž tak blízké, jako žádné jiné ženy před nimi. Já bejt jí, tak to určitě udělám, vždyť jinou příležitost už nedostane.

XXIV. VI. MMI E.H.
XWP511: Punch Lines

  "Vy zíráte, my zíráme! Vizir!" Tak takhle zněl reklamní slogan na kdysi populární prací prostředek. "Já zírám a ještě jednou zírám. Dá se na to dívat!" Tím nechci říct, že jsem z toho kdovíjak odvázanej, ale bylo to aspoň správně ujetý. Docela dost lidí argumentuje tím, že jsou některé díly "slabší", ale že mají pár dobrých scén, které za to stojí a proto se na to rádi koukají. Já k nim nepatřím, daleko raději mám dobré díly, kde je pár mizerných scén a když vidím díl zcela stupidní, tak ho nezachrání ani dvě tři povedené scény a sám se sebe ptám, proč na to, kurwa, koukám. Blbost je blbost a s tím nikdo nic nenadělá.... Hmmm, tak a teď vůbec nevim, proč jsem to sem psal. Tak si ve zbylém časem aspoň můžeme povídat o Karkulce.

  Na konci lesu uprostřed Manhattanu žila byla jedna černošská babice. Ta měla Kačenku. Ale ne ledajakou Kačenku. No, jenže to nás nezajímá a tak se přesuneme o kousek vedle, do samotného pohádkového lesa. Kačenka šla lesem a potkala listonošku. "Pták, pták," pozdraví Kačenka a rozšlápne hlemýždě. "Do prdele s tebou," odvětí laskavě listonoška s vysype do ní celý zásobník své poloautomatické pistole. Kačenka je mrtvá, takže jsme tím pádem přišli o hrdinku a musíme se kouknout jinam. Karkulka šla tim samim lesem co Kačenka a potkala vlka. "Pták, pták," pozdravila Karkulka a zapřemýšlela, jestli si už nemá vyměnit tampón, to víte, menstruace není žádná prdel. "Do prdele s tebou," odsekl vlk a sežral ji i s navijákem. A po Karkulce máme taky, takže nevím, o čem dál psát. Co třeba o Xeně....

  Žila byla udatná samička. Měla velmi slušivý sexy kostýmek, ale diváci stále nechápou, proč přes něj nosí vůbec ne slušivý chlupatá plášť. No co, jsou prostě věci mezi zemským jádrem a zemí. Ta udatná samičí bojovnice se jmenovala Xena a líbilo se jí, když jí tak i lidi oslovovali. To se dalo od lidí celkem očekávat, když ji pod žádným dalším jménem neznali, ale to je vedlejší. Jednou se jí přihodilo, že se jí srazil kůň zhruba o 40%. A protože byla rozumná, vůbec se nezlobila. Jenže to mělo taky stinnou stránku. Protože se vůbec nerozzlobila, nevznikla ani žádná zápletka, takže vůbec není o čem psát a tak to raději ukončíme, než se nám přestane líbit.

  Poslední dobou se mi opravdu často stává, že mi docela hrabe. Někdy si dokonce myslím, že Český Telecom je roztomilá firma a že ji mám rád. Dokonce se mi i stává, že někteří lidé z této firmy mi připadají milí a hodní a že je mám rád. Ale to mi už hodně hrabe.

  Šlus.


  PS: Vážně netuším, o čem to tu celou dobu melu.

  PPS: .....a Kačenka se probudila, přerovnala si rozstřílené poprsí a pokračovala dál na své pouti k dětem.

XIII. VI. MMI E.H.
XWP510: Lyre, Lyre, Hearts on Fire

  Když nezabije nikoho pár písniček, proč by někoho měla taky zabít trocha poezie. No tak s chutí do toho a prd je hotov(o).


I převeliké to dílo bylo
a i hle a aj na co koukat se bylo,
však pro smích tu také místo bylo
a zlé zášti snad ani nebylo.
I samičenky zpěvu plny byly,
květeny vůkol voněly, byly,
snad i žily a radostí byly
a kdyby nebyly přec by i byly.


Lyry skvoucí se zlo chopit jalo
a Ziininka kynoucí se hned jalo-
vě vrhla mu stříct. Vše jalo
se písní a soutěž vzplála, jalo.
Intriky vpletly se do zápalu boje
a milostné nutkání muselo z boje
stranou se tísnit, aby ty boje
dál mohli se plísnit, ty boje.


Však v závěr vše v dobré se stalo
a nedobrým řádného trestu se do-stalo,
vždyť málem Gábušky pře-stalo,
však škoda by nebyla, kdyby tak na-stalo.
Jen Ziininky líto nám zů-stalo,
že sama samotinká setrvá na-stálo,
avšak vždyť to kdyby nena-stalo,
asi by se někde něco posralo.


Ach Draco, ty samečku,
smutně teď naříkáš ve svém hrobečku,
v hrobečku chladném a nemilém,
až srdce ustává nad studeným pivem.
I Joxer své zklamání také si zažil,
když samička nehodná ho svedla, zažil,
ta jedna sviňucha, zažil,
a nakonec i sviňucha Gábucha, ta sviňucha, měl štěstí, že to přežil.


  .... no a už mi došla inspirace. Šlus.


  PS: Žádný-ani-jeden-jediný absolutní rým nebyl zraněn při produkci tohoto zhodnocení.

X. VI. MMI E.H.
XWP509: Seeds of Faith

  Ne, ne. Přestože jsem to viděl na vlastní bulvy, stále odmítám věřit tomu, co se s Callisto stalo a i na dále budu žít tak, jako by se tohle vůbec nestalo.

PROTOŽE TAKOVOUHLE
KŘESŤANSKOU PIZDU
AŤ SI STRČÍ DUO
RAIMI & TAPERT
VZÁJEMNĚ DO SVÝCH
RŮŽOVOUČKÝCH SRADEL!!!

  Víc to komentovat nehodlám, neb toto plně postačuje.

  Šlus.


  PS: Pokud jsem u Fallen Angel napsal BULLSHIT, tak zde musím ještě dodat SO GO FUCK YOURSELVES, YOU SONS OF BITCH WHO IS FUCKING DOUGHTER OF ANYOTHER MEGABITCH!!!!!!

  PPS: A tím "bitch" rozhodně nemyslím Gabrielu.

  PPPS: Ale tím "megabitch" už rozhodně ano.





X. VI. MMI E.H.
XWP508: Little Problems

  Děti. Proč jen ty malý svině existují? A proč se kurwa serou i do seriálů? Grr!!! Pokud něco opravdu nenávidím, tak jsou to ukňouraný malí hajzlíci, co se pořád škleběj jak pedofilní zoofil na hárající štěně irského setra, jenž právě opouští vyhřátý pelíšek a jde strčit svůj studený čumáček do supervýživných granulí plných vitamínů a kalcia, po kterém se mu budou lesknout i chlupy v prdeli a dech bude mít svěží jako jarní louka za podzimního soumraku uprostřed léta. Prostě děti v akčních záležitostech nemaj kurwa co pohledávat, páč pak se z toho stává sentimentálně roztomilá a rozpustilá břečka plná nevinných dětských úsměvů, které dokáží obměkčit i tukem ucpané srdce obtloustlého gaunera. NO OTHERS CHILDREN! FUCK!

  Problém dva. Pseudogroteska. Jak jinak chápat celou tuto epizodu, než jako jakýsi pokus o grotesku, pokus o vytvoření neobvyklé skutečnosti, z níž se má potom rozvinout řada komických situací a skečů. Leč rozvine se úplné hovno. Dlouhé hnědé standardně smrdící hovno slepené z malých hovenných kuliček. Když to má být správně, má se vytvořit úvodní zápletka, potom se pomalu rozjíždět do komických situací, ty pak mají stále více gradovat a nakonec dospět k famóznímu finále, které všechny uzemní. PRD! Tady se úvodní zápletka, tvořená tím, že Afrodita přestěhuje Xeninu duši do těla malé vřeštící sviňky (synonymum pro blonďatou usměvavou holčičku), zvrtne v ohraný kvaziheroický žvást plný bezpočtukrát otřepaného klišé, který se dost kontrastně (ve smyslu "jako pěst... ne, pěti... ne, osmikilové kladivo na oko.") střídá s alespoň trochu humorným sháněním Gabriely a Afrodity po přípravku, který vše vrátí do původního stavu.

  Problém číslo tři. Tmavý plášť s chlupatým límcem. Proč je Xena, kurwa, pořád zahalená v předlouhém plášti s chlupatým límcem (ne, skutečně se nejedná o límeček) zahalujícím ji od hlavy až k patě? A to navíc i ve slunečném letním počasí! Vždyť tvůrcům jde přeci v první řadě o sledovanost, ne? No tak proč vypadá Xena jak neolitická matrona? A navíc ještě hodně skrmená. Vždyť těhotenství je naprosto přirozená věc. Tak proč je kolem toho takových tajností. A navíc, spoustě lidí se těhotné ženy líbí. Jsou pěkně kulaťoučký, zaoblený, sexy, no prostě k sežrání. Nechápu, proč teda autoři tuto skutečnost spíše nevyužili ke zvýšení sledovanosti, než to, že z Xeny udělali zcela asexuální obludku. Vždyť je tolik pěkných možností, jak toho dosáhnout. Trochu poodhalit bříško, trochu víc, pak trochu víc i nohy, prsa, zadeček, no nejlépe ji svléknout celou. A Gabrielu s Afroditou by taky mohli svléknout do naha a pak by si mohly holky vzájemně... a kurwa, zdá se, že překračuji rámec běžné recenze. Tak toho radši nechám. No, ale nezvýšilo by to sledovanost?

  Finální problém s pořadovým číslem 4. Málo Xeny, více Gabriely. Kurwa proč? Já vím, že to úzce souvisí z již výše zmíněným Xeniným těhotenství, ale kdo má bejt na ni pořád zvědavej. Je to kurwa sidekick, tak ať tam má pár štěků a šlus. Vždyť takhle je tam Xena za ňákýho podělanýho footkicka. Když chce mít Gabriela víc místa, ať si kurwa založí vlastní řadu., ne?

  Šlus.


  PS: Měla to být asi komedie, proč jsem se tedy nesmál?

VIII. VI. MMI E.H.
XWP506: Purity & XWP507: Back in The Bottle

  Tentokráte o tom, jak Pejsek (scénárista) a Kočička (producent) pekli dort (pravý nefalšovaný Eintopf).

  Ahojka Pejsku. Ahojka Kočičko. Ahojka děti. Dneska jsem si pro vás nachystali pohádku o tom, jak se správně vyrábí německé národní jídlo z jednoho hrnce, nebo-li Eintopf.

  Ty, poslyš Kočičko, dneska mě vůbec nenapadá, o čem by to mělo být, nemáš nějaký nápad. No, proč vždy dělat věci s příběhem, můžeme přeci vybrat to nejlepší, nejúžasnější a nejokázalejší, pěkně to splácat k sobě, prohnat to 3D efekty a uvidíš, že něco tak pěkného, připraveného z těch nejlepších ingrediencí, bude mít zaručený úspěch. Jé, to je skvělý nápad, mohlo by to třeba začít tak, že Xena a Gábina se budou válet na louce a někdo k nim přiběhne a umře. Lidi mají rádi, když k nim někdo přijde a umře. No, nevím, Pejsku, je to docela omšelé, ale když říkáš, že to mají lidi rádi, tak tedy jo, ale aby to neměl tak snadné, bude z říše Chin a ještě nebude mít jazyk. Jo, super, Kočičko, a ještě mu za klopu strčíme svitek s nesmyslným nápisem. Třeba něco jako "Jestřáb a holubice se musí spojit moudrostí." Jo jo, Pejsku, to je pěkná blbost, to zabere, lidem se blbosti líbí. A pak hned můžou obě holky vyrazit do říše Chin a jít pátrat po někom, kdo jim tuhle blbost vysvětlí. A ještě navíc se k nim přidá Joxer, Joxera mají lidi rádi, je to zábavný idiot. Ale poslyš, Kočičko, odkud to tam dostaneme? s tím si nelam hlavu, Pejsku, prostě bude v Řecku a najednou bác, a říše Chin. Lidi si s tím taky hlavu lámat nebudou, prostě budou rádi, že mají Joxera. Když tedy říkáš, Kočičko. Ale potom tam tedy budeme muset mít výbuchy, spoustu výbuchů, spoustu ohně a výbuchů, to se lidem taky líbí. No jo, Pejsku, a ještě navíc blesky a větry. Kočičko, nemyslíš doufám ty "větry", ty za lidé tolik nemusí, možná v Kanadě. A lidi, Kočičko, mají ještě rádi dvojčata, fakt, zaručeně, budeme tam mít dvojčata. A když ne Siamský, tak aspoň čínský, to se bude líbit. Jasně, a ještě spousta skákání a polétávání, to tomu dodá správný říz, víš, Pejsku. A taky hodně statistů, co pořád budou pobíhat, i když na ně nikdo neútočí, to pak vypadá, že tam je pořádná mela a to lidi úplně žerou. Jé, Kočičko, teď mě napadá, že lidé mají také rádi dvojsmysl a sexuální podtext. Co kdybychom nechali Gabrielu šahat nohou Joxerovi na kulky. No, já nevím, Pejsku, aby to vůbec odvysílali. Neboj se, nebudou nazí, jen přes látku. A jo, Pejsku, to by mohlo projít. A taky tam umístíme jeskyni, lidi zbožňují jeskyně, i ve Startreku mají plno jeskyní na planetách třídy M. No to je bezva nápad, celé to natočíme na planetě třídy M a všichni mimozemšťané budou vypadat humanoidně, třeba jako Číňani a budou mluvit anglicky. No, Kočičko, když tam budou mimozemšťané, tak v tom případě musí mít Xena ochranné silové pole v podobě štítů, aby mohla vést rovnocenné souboje. Vidíš, na ně bych zapomněla, Pejsku, ale aspoň jí je necháme získat tak, že si přečte knížku, lidé se po přečtení nějaké knížky vždycky chovají divně, tak to nebude aspoň tolik nelogické. Na logiku kašli, Kočičko, lidé jí stejně nerozumí. A když tam budou i rachejtle a ohňostroj, tak jim to bude úplně putna. Asi ano, Pejsku. A navíc třeba necháme Joxera a Gábinu podminovat a Xena je na poslední chvíli zachrání, to budou lidi šílet. No, Kočičko, aby proti tomu ale za princezna Diana nezaložila zase nějakou charitativní organizaci na ochranu práv dětí před zapomenutými minami. Ale na ni ser, Pejsku, je tuhá. A až to všechno exploduje a vybouchne, tak pak Xena spolu s K'ao Hsin budou zpomaleně vycházet z plamenů zdravé a živé, to se lidi udělaj radostí. Já takovéhle scény naprosto žeru. No a pak, Kočičko, jako v každým pořádným bijáku, musí záporáci zase obživnout a ještě jednou hrdiny pořádně nasrat, lidi zbožňujou pokračování. A navíc ještě necháme obživnout Ming-Tiena, Pejsku, a složíme ho spolu s Pao Ssu v jednoho super záporáka, kterej se bude furt otáčet a lítat, lidi nají rádi 3D efekty. A taky to nebude vypadat tolik lacině. No, vidíš, Kočičko, a ještě navíc necháme v závěrečný megahyperbitvě stotisícových armád celou tu armádu zkamenět a z Xeny budou šlehat blesky a bude okolo ní duhová koule, lidi ulítávaj na duhovejch koulích. No, to už jsi možná trochu přehnal, Pejsku, ale lidi to zbaštěj, vždyť tam bude Xena. Jo jo, to si také myslím, Kočičko, hlavně že jim zase ukradneme hodinu a půl života, kterou by třeba mohli strávit něčím rozumnějším, než civěním na bezduchou slátaninu tržního mamonu. Ba ba. Jen těch peněz z těch reklam, vždyť o ně jde přeci až na prvním místě.

  Šlus.


  PS: Jestli vám to připadá jako kupa nesmyslů, tak se nedivte, přesně to odpovídá ději obou epizod. Byly to fakt (ne)skutečný nesmysly.

  PPS: O zcela dementních názvech epizod, u nichž jsem vůbec nepochopil, co mají s danou epizodou společného, jsem raději pomlčel, protože to už bylo i na mně příliš abstrakce.

XXV. V. MMI E.H.
Kritika: XWP505, Them Bones, Them Bones

  Kapitánův deník, hvězdné datum 208.196.132.06, toto je mise hvězdné lodi Xenterprise:WP.

  Zpočátku se dnešní den zdál jako další z mnoha, ale pak se začalo dělat Xeně špatně od žaludku. Když už jsme vyloučily přejedení buráky, pozření vetřelce i možnost, že za to může anomálie ve Štrekprostoru, nezbylo nám nic jiného než se vydat za severskými Amazonkami. Samy netušíme, proč si Xena ranní nevolnost nevyléčila sama, když ji umí léčit, ale zřejmě nechtěla porušit kontinuitu děje a hlavní moment zápletky. Vyrazily jsme. Po minutové jízdě na koních warpovou rychlostí 7,5 z Řecka do Ruska přes základní subprostor jsme dorazily na místo. Souřadnice severských Amazonek v Delta kvadrantu souhlasily, a tak jsme je našly poměrně brzo. Šamanka Yakut Xenu důkladně vyšetřila a oznámila jí, že jí není špatně od žaludku, ale od přirození (to neznamená, že jí je blbě odjakživa, ale od vagíny) a že bolest způsobuje neznámá mimozemská rasa, která se živí životní energií jejího nenarozeného dítěte. Xena okamžitě (a nám nevysvětlitelným způsobem) určila, že tím mimozemšťanem je šamanka-ošklivák Alti, která na ni útočí nekonvenčními zbraněmi ze subprostoru se snovým maskováním (jak podlé). Xeniny štíty drží na 90%, ale pozvolna klesají. Bylo nám jasné, že po nějakém čase by byly Xeniny štíty proraženy a pro převedení protojádra jejího embrya na hypertensorovou pozitronovou unimatrici s tetragonální strukturou, jenž by odolala i po vyřazení štítů, nemáme dost času a tak, abychom zachránily embryo, musely jsme vytáhnout proti mimozemšťanům. Nechala jsem si nahrát do operační paměti veškeré potřebné soubory (move_to_dreamspace9.sys, fighting.ini, to_be_awful.inf, scream.wav, slowly_dying.exe), protože standardní procedura výuky na šamanku by trvala neúměrně dlouho. Byla jsem připravená k uploadování. Zmáčkly jsme tlačítko Connect. Ocitla jsem se v subprostoru, ale zřejmě zlobila grafika, protože se docela zasekávala. Šamanka-ošklivák Alti už tam na mně čekala. Doteď netuším, proč mně místo pozdravu řekla, že Xena je bestie a taky si nevzpomínám, že bych kdy předtím slyšela slovo mrchoviště. Zpočátku jsem měla navrch, ale po první sekundě souboje mi prorazila štíty a spustila autodestrukční mechanismus. Počítala do desíti a já pak zemřela. A pak jsem se náhle zase probudila v normálním prostoru živá a zdravá. Divné, co? Xena prohlásila, že to musí zařídit sama, protože moje fázery asi nemají dostačující potenciál. Alespoň jsem Xeně prozradila, že Alti chce provést substituci duše jejího dítěte za svou, aby se mohla znovu narodit a to vše bez toho, aniž by si ověřila, jestli je duše jejího dítěte na daném intervalu spojitá a monotónní. To byla pro Xenu poslední kapka, aby pohár její trpělivosti přetekl. Nařídila mě a Amarice, abychom přinesly speciální jantar, který zablokuje její duši v subprostoru a ona s Yakut se vypraví pro její pohřbenou kostru, aby konečně mohlo studio využít i ty grafiky, co si najalo. U Altiny kostry však po jistých událostech z Yakut vypadlo, že to ona přivolala Alti do subprostoru, ale nějak se jí to vymklo z rukou a pak i z nohou a nakonec i z hlavy. Vše bylo připraveno a Xenin sestup do subprostoru mohl začít. Aby nám bylo veseleji, všechny jsme se zkouřily pořádným modelem (to i pro případ, že by se něco posralo, tak abychom aspoň umíraly s úsměvem na rtech). Xena se konečně setkala s Alti, která se vtělila (lépe řečeno vkostila) do kostry a aby divák neprotestoval, že je to nerovný souboj, strhla si Xena masku i s obličejem a vysvlékla si kostým i tělem, aby z ní byla taky kostra. Grafici mají orgie. Alti zaútočí. Xeniny štíty jsou na 80% a klesají. Xena zkouší útok na gondoly. Zásah. Altiny štíty na 90%. Lítý boj..... pokračování lítého boje. Xeniny štíty jsou na 10% a následující zásah už bude kritický. Xena převede energii jádra do stabilizátorů. Stabilizátory stabilizovány. A provede poslední útok na primární plášť Alti. Altiny štíty jdou rychle dolů. Xena toho využívá a zdrcujícím výbojem prorazí Altiny štíty a prolomí její sekundární i primární plášť. Alti se hroutí sama do sebe a ve stavu stability ji drží pouze tlak elektronového plynu, což už jí je na prd. Vyvolaly jsme Xenu zpět do normálního prostoru. Konečně jí zase přestalo být špatně. Jestli tohle budeme prožívat kvůli každé bolesti v podbřišku, myslím, že pro mne bude vhodnější adopce. Nejlépe mrtvoly, ty totiž nevyžadují tolik péče.

  Šlus.


  PS: Urbánku, Urbánku, kdyby ses aspoň naučil anglicky, když už chceš dělat překladatele.

  PPS: Když byla Xena v kostýmu kostry, docela silně mi připomínala skeletona Ally McBealovou.

XX. V. MMI E.H.
Kritika: XWP504, Animal Attraction

  Vůně koňské mrvy, vůně kravské mrvy, pach lidské mrvy, kožené texaské klobouky, kožené kalhoty, kožené podprsenky, kožená prsa, kožené pásky s meči proklatě nízko u pasu a dýkami ještě o něco proklatě nížeji, koně, psy, medvídci, pářící se pavouci, krávy, Gabriela, saloon, hlavní třída, šerif s vagínou (čti šerifka), nehodný padouch s tváří drsnou tak, že i nejhrubší rašple je proti tomu hladká jak parabola Hubbleova kosmického teleskopu. Jestli vám to připomíná zkurvený Divoký západ, tak jste hodně blízko, ve skutečnosti se totiž jedná o zkurvený Divoký místo někde mimo Řecko plné podělaných kovbojů, kovgirlek, kovdogů a kovpadouchů. Nepřipadá vám to zrovna jako správné fantasy prostředí? Mně taky. Nepřipadá mi dvakrát (dokonce ani jednou) geniální umístit děj na prostý americký venkov KarloMayovského typu plný prostých amerických kovbojů, obzvláště, když se jedná o čistě prostě americký lineární děj typu: je to o ničem. Někteří odpůrci možná vyrukují s tím, že třeba šerifka si vyřizuje účty s nehodným padouchem nebo že Xena zjistí to, že je těhotná, aniž by si byla vědoma toho, kdy jí někdo strčil famfulínka do mušličky a nebo třeba to, že Gabriela svádí koně, aby jí dal.

  Tak jde tam teda o něco? Ne. (Vidím, že část 'obsah děje' jsem odbyl docela rychle a hned se můžu vrhnout na nejzajímavější část)

  S kým si Xena zadělala na sviště? Nejdříve si musíme uvědomit, jak se vůbec na sviště zadělává. Pokud si stále myslíte, že sviště přináší čáp, vrána, kráva, Gabriela či sluka, tak tento odstavec přestaňte okamžitě číst a spáchejte harakiri a nebo okamžitě přeměňte veškerou svou hmotnost na el-mag záření (nejefektivněji anihilací) a vyzařte se do okolního prostoru, protože jste ztracení případi. Ti, co dobře vědí, že na sviště se zadělává tak, že nadupanej samec protáhne svýho č---ka samičí prcinou až ona potom zaskřípe zubama a vypustí páru z uší, tak ti mohou v klidu pokračovat dál, páč budou mít potřebný background k pochopení mých možná lehce abstraktních úvah. POZOR: Jste-li mladší 18-ti let, zapomeňte, že jste četli předchozí větu! (Byl bych nerad nařčen z porušení mravní výchovy mládeže.) Docela velká skupina lidí se domnívá, že Xena přišla ke svišti se samičkou Callisto tím, že když se jí Callisto v podobě éterické bytosti dotýkala, aby jí vrátila život, tak současně s tím, do ní i vložila nový život v podobě tančícího embrya na emitní misce. Jsou úplně mimo, páč i dítě jeslemi povinné ví, že chromozomy se dotykem přenáší horko těžko a to ani nemluvím o tom, že kombinace samička + samička nemá tu správnou konfiguraci genů na vytvoření zdravých mláďat. Jistá redaktorka jistého měsíčníku nám vnucuje myšlenku, že Xena se spářila se samotným Diem. Tato kombinace už možná je, páč Zeus má správnou konfiguraci, aby mohl být se samičkami kompatibilní za účelem rozšiřování populace a dokonce by se dala vyštrachat i doba, kdy došlo ke kopulaci. O Diovi se všeobecně ví, že svádí různé samičky v různých podobách, takže je více než pravděpodobné, že Callisto není Callisto, ale Zeus za ní se vydávající a Xenu svádějící a ke kopulaci mohlo dojít, třeba zrovna když se kameraman díval jinam. Ale tomu sám moc nevěřím, páč mám daleko pravděpodobnější a přirozenější vysvětlení. K tomu však až později. Něco málo odvážlivců se zaobírá myšlenkou, že Xena je ve skutečnosti hermafrodit a je dokonce samosnubná (podobně jako Sněžný člověk) a že jednou při pindění honďoura se současným čurdlení škádliny to přehnala a hnedle se jí povedlo zadělat na sviště. Ale to je příliš bizarní na to, abych tomu věřil. Takže tohle taky ne. Další možné vysvětlení by bylo, že ji třeba v noci navštívil duch Prcálník a vojel ji od hlavy až k patě. Ale nejsme děti, duchové přeci neexistují. Tak a teď už tedy ke skutečné pravdě. Není to sice má původní myšlenka, ale už jsem ji asimiloval a tak mi její původní majitel i s jeho autorskými právy může políbit břiť mé sekery (ti, co se chtějí zasmát o něco více, si můžou místo slova sekery, doplnit slovo prdele, páč pak je ta věta taky docela srandovní, i když už může svědčit o autorově jisté duševní méněcennosti). Takže sledujte následující úvahu. Temná kobka, šero, nadržený věrozvěst, který by kopuloval, až by slonil, ležící mladá žena, mladá mrtvá žena, věrozvěst podléhá svému chtíči, roztahuje ztuhlá stehna od sebe a už to do ní pere horký, jo!, bílá poleva zaplavuje prochladlý klín a nekrofilní choutky jsou zase na čas ukojeny. Jak by řekl sexuolog Radim Uzel, "ze sexuologického hlediska je to naprosto normální." Takže vše je tedy odhaleno, otcem Xenina sviště je Eli. Mně se hned od začátku zdál ňákej divnej, ten úchylnej kukuč, idiotský hadry a ještě idiotštější keci, no, teď se pěkně odhalil. Je to prach sprostý nekrofil. FUJ!

  Šlus.


  PS: Sam Raimi je pouhý mýtus (ještě nikdo ho nikdy neviděl).

  PPS: Eli?! FUJ!!!

XVI. V. MMI E.H.
Kritika: XWP503, Succession

  Duke is nuked, Quake is quaked and Unreal is real... for covermount!
  Xena is xened, Gabrielle is gabrielled and Mavican is chick... for...bidden!

  Tohle není systémové hlášení Matrixu o poruše v systému. Ano, Xena je zksenována, Gabriela je zgabrielována (neplést s "zgrilována") a Mavican je kudnička jablíčko. Konečně zase charakter s dostatečně černým smyslem pro humor a velkým výstřihem na to, že ji ani v nejmenším nerozházejí vtipy typu, Gabriela:"Au! Au!", Mavican:"Tebe to bolí?", Gabriela:"Jo. Hodně.", Mavican:"Zajímavé?!", Gabriela:"Au! Au!", nebo třeba, Xena:"Zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima, zima.", Mavican:"Zajímavé?!", Xena:"Au! Au!" a nebo taky, Gabriela:"Neznáš Eliho?", Mavican:"Zajímavé?!", Gabriela:"Au! Au!". Konečně zase pořádná first person 3D akce, které zvedne hladinu adrenalinu a přepne zrak na krvavé vidění i u toho nejzarytějšího mírotvorce (neplést s Mírotvorcem, protože tvoření Mirků je úplně jiná záležitost) a odpůrce všech řádně krvavých titulů. Jestli jste viděli pohyblivé obrázky Charlieho andílci (taková ta záležitost, kde hrají, ne vystupují tři samičky, které dělají, ne předvádí spoustu akčních úkonů, při kterých se snaží být stále maximálně sexy a o nic jiného tam vcelku nejde), tak máte velmi dobrý odrazový můstek k tomu, abyste si představili, o čem byla zhruba tahle epizoda. Ale na rozdíl od Charlieho andílků zde samičky nespolupracují, ale navzájem se honí (neplést si 'honí' jako 'masturbují', ale 'honí' jako 'jdou si po krku' (neplést si 'jdou si po krku', jako že se chtějí líbat, ale jako že si je chtějí podřezat (ani tohle nemá žádný sexuální podtón, fakt))).

  Děj: Sex. Odvržení. Boj. Překažení boje. Průchod dírou. Boj. Pronásledování. Boj. Překvapení. Snadný boj. Překvapení. Návštěva Petrohradské ermitáže. Těžší boj. Útěk. Vyčkávání. Boj. Lapení do pasti. Uniknutí z pasti. Boj. Finální boj. Zrada. Průchod dírou. Blbý keci na závěr.

  Co tomuto dílu vytknout, nejspíš nic. Snad jen Áreovu ROCofilní úchylku a to, že charakter Mavican využili jen pro tuhle epizodu, tahle buchta by si zasloužila trochu víc prostoru na otravovaní X and G, když už z Callisto udělali takovou pi(ka)ču jednu přiteplalou.

  Šlus.


  PS:Možná že jsem duševně ochořel, ale nějak jsem nepostřehl, že by mně Gábina v tomhle dílu nějak srala.

XII. V. MMI E.H.
Kritika: XWP502, Chakram

  Hned z úvodu začnu tím nejdrsnějším kouskem, co na nás dnes autoři vybalili. A to otázkou: Kde se to vůbec kurwa odehrávalo? That is the question. Děj začíná tam, kde minule skončil (opravdu nečekané), a to v oné zatuchlé kobce, kde zombiexorcist Eli vymítal z Xeny a Gábiny zombicii, čímž je vrátil do stavu "back from dead". Ze situace vyplynulo, že tahle kobka se musí nacházet nechutně blízko oné věznice, kde si Xena a Gábina společně zpívaly "Once upon the cross" (fakt skvělá písnička od amíků Deicide). A dále ze situace vyplynulo, že tahle věznice zase musela být velmi blízko Říma, kde na březnové počasí docela nechutně sněžilo. Všichni vypadnou z kobky s tím, že potřebují sehnat nové oblečení. Pamatujme si, bod jedna: všichni jsou minimálně na Apeninském poloostrově, sněží a Xena s Gábinou nemají pořádný ohoz. Dále, o původu chakramu se ví to, že je původem z dálného východu. Takže by nepřekvapila skutečnost, že následuje scéna z prapodivného chrámu, kde jistý bůh války (Kal - v žádném seznamu mytologických božstev jsem ho sice nenašel, ale to nemusí znamenat, že nebyl, jen já o něm nevím) přinutí až příliš mnišsky vypadajícího člověka, aby mu z něj vyzvedl chakram temna (hnedle se dozvídáme, že chakramy byly původně dva - jeden světla a druhý temna (ten temna kdysi asimilovala Xena (a ten světla zase může zabít boha, proto o něj mají bohové zájem (už snad bez komentáře ponechám to, že se nám objevují další a další věci, které mohou zabít bohy (nebojte se, další ještě brzy přijdou (třeba Helliova dýka)))))), který leží na oltáři ve tvaru symbolu jing-jan. Samo sebou že zhebne. Bod dva: Zdá se tedy, že se nacházíme na dálném východě (podle symbolu Čína, podle původu chakramu snad Indie, Persie), je teploučko. Teď následuje scéna, kde si Xena za parného slunečného počasí (?!?!) prohlíží právě koupené šaty hodně východního střihu, Gábina se chlubí tím, že Xeně vybrala novou zbraň - saie (?!?! - ryze japonská bodná zbraň) a vůbec celá ta tržnice a okolí vypadají až příliš indicky. Tažke můžeme nabýt dojmu, že se všichni vrátili opět do Indie nebo minimálně hodně na východě (protože opravdu Řím i Řecko musíme vyloučit). To by se spolknout dalo, kdyby si ovšem tady nekupovali nové věci a oblečení. Protože buď šli několikaměsíční dlouhou cestu pěšky, bez koní a neoblečení, aby se čirou náhodou objevili u chrámu s chakramem světla, nebo hned vedle Říma byla osada indických přistěhovalců, kteří sebou kromě indické kultury a placek, přivezli i typické indické počasí - nechutné horko. První možnost považuji za málo pravděpodobnou, přeci jen pouze v prostěradlech, bez jídla a ta dálka. Jenže i druhou možnost musím zavrhnout, páč když by v Římě sněžilo, proč by pár mil od Říma měl být jeden z nejteplejších letních dnů, proč by se měl římský bůh války jmenovat Kal (i největší hovada vědí, že je to Mars (Američané asi ne)), proč by se v Římské mytologii měl objevovat ryze čínský ornament a od které doby kšeftují Římané se zbraněmi a lá Želvy ninja. Nevím jak z vás, ale ze mě rozhodně H-idiota neudělali. Fakt jsem jim to nesežral.

  Jéje, to jsem se rozepsal, teď už jen stručně. Xenin nový ohoz - pretty fucking COOL. Gábina ninjoidní - no budiž, ale... Xena se modlící k Bohu - Don't you need to vomit? - Áreův novej sestřih - už není tak drsnej, ale znám samičky, co se jim to FAKT líbí. Eli - omyl přírody. Novej chakram - je víc sexy, ale ten starej je prostě ten starej. Joxer milující - netuším, co to tady dělalo, ale jako vtip docela dobrý. Děj - ale jo, ušlo to. Celková logičnost děje - žádná, pouhé splácání všechno možného za účelem dát Xeně nový chakram. Celková entropie - 56,3 J/K. Poslední věta před šlusem: Na to, že tohle má být jeden z nejlepších dílů 5. série, to byla fakt pěkná (rozuměj, pěkně vypadající) blbost.

  Šlus.


  PS: Ale stejně si myslím, že se to celé nejspíš odehrávalo na Novém Zélandě, jako vždy.

IX. V. MMI E.H.
Kritika: XWP501, Touched by an Fallen Angel

  BULLSHIT

  Sváteční slovo:
11.9 už jsme se sami smířili s rozsudkem smrti - to proto, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé.
11.10 On nás vysvobodil ze samého náručí smrti, a ještě vysvobodí; v něho jsme složili svou naději, že nás vždy znovu vysvobodí,
11.11 když i vy nám budete nápomocni svými modlitbami. A tak, když nám mnozí vyprosili milost, budou za nás mnozí také děkovat.
11.12 Toto je naše chlouba: Naše svědomí nám dosvědčuje, že jsme v tomto světě a zvláště vůči vám žili ve svatosti a ryzosti před Bohem a nespoléhali na světskou moudrost, nýbrž na milost Boží.

  Tak tolik Apoštol Pavel z Tarsu ve svém druhém listu Korintským. Zajisté se ptáte, co tady tahle pruda dělá? Co by, symbolicky tady prudí. A proč symbolicky? Za prvé, docela přesně zobrazuje obsah i myšlenkové poselství této epizody, že za vším je Bůh, Jediný a Pravý, vše ostatní jsou jen bláznivé iluze malověrných. A za druhé, působí to přesně jak pěst na voko. Celou dobu se pohybujeme v antickém světě, ve světě mýtů a legend a jaké je náhle naše zděšení, že i tento, kdysi opravdu skutečný a všeobecně přijímaný teologický systém (dle mého vlastního přesvědčení mnohem vyspělejší a důstojnější člověku), musí projít "vatikánizací", protože 'Veritas Vincit' (Pravda vítězí). A ta skutečná Pravda je přeci Bůh. Co jiného, že?

  Propagandu už necháme být a teď hodíme oko i na vlastní obsah. Xangel™ a Gangel™ jsou anděly, archanděly, cherubíny, serafíny a dalším všemožným světlonosným zvěrstvem glorifikováni a přenášeni na pravdu boží (Xena - opravdu dlouhý seznam mrtvých - to je přeci přímo letenka 1. třídou do nebeských výšin, Gabriela - namátkou osminásobná vražda římských vězeňských dozorců (ale to bylo přece z lásky, to se odpouští, ne?) - business třída + pohoštění zdarma). Něco se posere a Gangel™ skončí v pekle. Xangel™ se transmutuje do Xarchangel™ a záchranná mise může začít. Něco se zvrtne a Xarchangel™ spasí C-deamona™. Xarchangel™ je nyní Xarchdeamon™ a ti přece nemají nic jiného na práci, než dobývat Ráj pro sebe. Tak tedy jdou dobývat Ráj pro sebe. Něco se zgurwý a Xarchdeamon™ a nyní už Garchangel™ se vprcnou zpátky do svých těl a už jsou zase žijící. No, to se přeci stává skoro denně. Naposledy jistýmu týpkovi z Nazeretu, ale ten to pak vydržel jen tři dny. Tak se necháme překvapit, jak dlouho to holkám bude šlapat.

  A co dodat závěrem. Možná bych také měl společně sdílet Molirovo orgasmy nad celou touhle epizodou, ale... Ano, je tu ono pověstné ale. Svým zpracováním, podáním, atmosférou, hudbou, výpravou i efekty, to daleko převyšuje ostatní, co je v televizi k vidění. Dá se to směle přirovnat k bezkonkurenčně nejgeniálnějšímu dílu "The Bitter Suite". Ale jen tehdy, pokud se na to chci dívat jako na díl úplně oproštěn od veškerých vazeb s tím, co kdy bylo uvedeno dříve. Protože však tahle epizoda jde proti veškerému kouzlu starého Xenina světa, stává se to jen přeslazenou soap-operou závislou na tržním mamonu. Tam, kde se již zmíněné "The Bitter Suite" podařilo vytřískat z celé Xeniny historie maximum pro podtržení emocí, atmosféry a vůbec celého příběhu, zde mi to připadá jen jako profesionálně načinčaný dort s nápisem: Zapomeňte na vše, co kdy bylo, teď teprve přijde ta Pravá Xena!, jenž má nejspíš zamaskovat skutečnost, že tahle kaše již došla a tak místo nastavení z ní převaříme něco zcela jiného. Pro mně je to docela smutné, protože já si nemyslím, že starý svět už nám neměl co říct.


  PS: Jeden menší teologický bug: V jedné části Archanděl Michael Xeně vysvětluje, že On pro ni má další plány v jejím novém vtělení. - Sorry, chlapci jedni scénárističtí, ale judaismus ani křesťanství na reinkarnaci nehrajou, tak aby se vám to někdy nevymstilo.

  PPS: To co se v téhle epizodě přihodilo Callisto, nechám bez komentáře, páč jináč by si někdo mohl stěžovat na to, že kazím mravy naší mládeže. Snad jen: NELÍBILO SE MI TO.


  Šlus.


  PPPS: BULLSHIT! Šlus.